O KLUBU ANGLICKÉHO TYPU A SCHOPNOSTI SE KONCENTROVAT

Bývalý ředitel gymnázia PORG Václav Klaus je znám jako veřejně
činná osobnost s ostrými a logicky stavěným názory a také jako kandidát ODS pro nadcházejí volby do Poslanecké sněmovny. Mezi přáteli se ví o jeho vášni pro cyklistiku, lyžování a šachy. Před víc než dvaceti lety založil šachový klub, jehož je dosud předsedou. Za celou historii ŠK GROP, respektive dříve ŠK PORG všechna jeho družstva soutěžemi jen postupovala, za více než dvacet let klubové historie žádné jeho družstvo nikdy nesestoupilo. Přesto nyní, pro mnohé překvapivě, se ŠK GROP rozhodl, že zmrazí své áčko, že v příští sezóně již nebudehrát 1. ligu, ale jen pražské soutěže,
a to bez ambicí kamkoliv z nich postupovat.

ŠT: ŠK GROP mohl v 1. lize skončit
na stupních vítězů, ale nakonec
ani nenastoupil k poslednímu
zápasu a pro příští rok GROP
v 1. lize vůbec nenastoupí. Proč?
KLAUS: Hlavním důvodem je, že
vedení klubu má rozpačitý pocit
z vrcholového českého šachu.
Člověk, když něco dělá, tak to má
dělat pořádně. A představa, že vyhrajeme
1. ligu a pak budeme hrát
Extraligu, kde našimi soupeři bude
Jičín B a Lysá nad Labem B a možná
časem i C a my do toho budeme
cpát peníze pro nějaké dojíždějící
šachisty z Polska a Ukrajiny, nám
nedávala žádný smysl, a proto jsme
se rozhodli, že ty peníze a práci
dáme do normálního klubového
života, na zájezdy a galavečer.
Spíše se budeme soustředit na společenský
život v klubu než na ten
ultrasportovní.

ŠT: Šachový oddíl GROP, respektive
dříve PORG jsi zakládal před
více než dvaceti lety. Jednu dobu
to vypadalo, že klub má ambice
dostat se až do extraligy, což nyní
již zjevně tak není.
KLAUS: Když jsem šel učit na gympl,
tak jsem nikdy neměl představu,
že musím být do pěti let ředitel a do
deseti let první v republice. Člověk
jde vždy krok po kroku. Šachový
klub jsme založili náhodou, trochu
jak Rychlé šípy, když jsme byli na
škole v přírodě. Po večerech tam
nebylo co dělat, můžete tam buď
honit paní učitelky, nebo si s pány
učiteli dát štamprdli a při tom se
ukázalo, že další dva učitelé šachy
za mlada hrávali, a tak jsme tam
hráli po večerech šachy a na konci
školy v přírodě si řekli, že založíme
klub. Klub kontinuálně rostl, přibývalo
družstev a členů, hráli jsme
vyšší a vyšší soutěže. Jenže stejně
jako všechno na světě i šachový
klub potřebuje nějakého tahouna.
To jsem byl dlouho já, jenže v posledních
letech, jak se hodně věnuji
politice a veřejným věcem, tak můj
zájem o šach šel hodně dolů a je to
znát.
ŠT: Jaká je tvoje představa o budoucnosti
ŠK GROP?
KLAUS: Je nás dvacet třicet kamarádů,
kteří máme rádi šachy, ale
zároveň máme všichni jiné zájmy,
rodinu, zaměstnání. Je nám všem
vesměs čtyřicet pryč a nikdo z nás
tomu nechce dávat ten čas a práci,
které jsou potřebné, aby klub mohl
hrát vyšší soutěže, nikdo z vedení
klubu ani nechce šachu pravidelně
obětovávat víkendy. Ostatně ani se
nechceme nějak připravovávat na
partie. Budeme dále hrát šachy, budeme
hrát v hezkém prostředí čtyřhvězdičkových
hotelů, ale bude to
pro nás spíše společenská událost,
budeme hrát pražské soutěže a potkávat
se při tom s přáteli. ŠK GROP
bude klubem anglického typu 🙂
ŠT: Dlouhodobě můžeme pozorovat
určitě problémy s obsazováním
lig. Letos dokonce nechtěli
vítězové 1. lig postoupit do Extraligy.
Mnoho let řada týmů z Pražského
přeboru nechce postupovat
do druhé ligy…
KLAUS: Lidí, kteří chtějí hrát šachy
pravidelně o víkendu, je prostě
málo. Alespoň v Praze. To se ostatně
ukázalo i u nás v klubu, kde řada hráčů, kteří by mohli bez
potíží a úspěšně hrát druhou ligu,
ale v žádném případě nechtějí obětovat
jedenáct nedělí v roce, že ráno
někam odjedou a pak tam čekají na
spoluhráče, až se dohraje, a v podvečer
se vrátí. Těch lidí, pro které
jsou šachy na prvním místě životních
priorit, těch holt tolik není. Věnovat
se poloprofesionálně šachu
na té úrovni 2200 až 2400 elo, to
je taková zvláštní řehole a podivný
životní styl, který se s normálním
životem moc neslučuje.
Navíc ty ligy stojí nějaké peníze,
které mají nulovou návratnost,
takže každý ligový klub vždycky
závisí na nějakém hodném pánovi,
typu panu Mahrlovi, který do toho
dává vlastní peníze a nic z toho za
ně nemá.
ŠT: Blíží se volby do Poslanecké
sněmovny, kam kandiduješ. Vidíš
nějaké paralely mezi světem šachu
a politiky? Jako Garri Kasparov,
který v posledních deseti
letech jezdí po světě a přednáší
o podobnostech šachu a byznysu,
či šachu a života obecně…
KLAUS: Garri Kasparov byl geniální
šachista, ale to neznamená, že ví
něco o životě. Platí paralela, že co
tomu člověk dává, to mu většinou
přichází zpátky. Když se budete
hodně věnovat šachu, zapomenete
na rodinu i svět okolo, tak se zlepšíte
o 200 elo i v padesáti letech.
Stejně tak, když se věnujete v politice
tomu, že se setkáváte s lidmi,
jezdíte na besedy, chodíte na schůze,
tak se vám to vrací. V tom vidím
paralelu šachu a politiky, jinak asi
moc ne.
Já mám šachy rád, občas se potkám
s kamarádem na pivo a pár blicek
nebo si dám doma blicku přes internet,
ale kdybych měl říct, co mi
daly do života… Možná schopnost
vypnout všechno ostatní a v danou
chvíli se naprosto soustředit, koncentrovat
se na ten konkrétní problém,
který v tu chvílí řeším.

Pavel Matocha

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*