V devátém kole zlínské krajské šachové soutěže se potvrdila slova Mirka Krajíčka, která pronesl koncem prosince na našem tréninku. „Chlapi my neumíme vyhrávat“. Myslel jsem si, že v zápase s Brumovem jsme si vypili kalich hořkosti až do konce, ale mýlil jsem se. V Lužné to bylo ještě více na výhru ačkoliv jsme prohráli 5:3. Jako první dostal nabídku remízy Vojta Fojtů od pana Filáka. Domnívám se, že pan Filák stál velmi špatně a Vojta měl partii vyhranou, ale kývl na nabídku remízy. Na osmé desce soupeř Mirka Procházky také nezahrál nejlépe, ale Mirek šanci nevyužil a musel kapitulovat. Také Pepa Cholasta prohrál a tím se soupeř dostal do dvoubodového trháku. Nicméně situace na ostatních šachovnicích, tedy až na moji pozici, vypadala celkem nadějně. Kamil remizoval věčným šachem, ale kdyby zahrál jinak, tak by určitě uviděl ve své pozici výhru. Martin Haboň také přijal nabídku remízy od Petra Jakubála, ale podle mě byla jeho pozice o hodně nadějnější a možná i vyhraná. René Lekeš podává letos velmi solidní výkony a to také potvrdil v partii s panem Čokavcem, kterou dotáhl do vítězného konce. Škoda, že Mirek Krajíček neviděl vyhrávající tah 32…Vad8 (33.Dxb7 c2) a hrál na jistotu i vzhlem k mé blížící se prohře a také necelým pěti minutám na hodinách „remízový“ tah 32… De7 viz. diagram:
Co dodat závěrem? Na průběh zápasu se historie neptá. Prohráli jsme 5:3 a nezbývá než sportovně poblahopřát soupeři a věřit, že se nám podaří malý zázrak a získáme nějaké body v posleních dvou kolech proti Vsetínu či Zubří.
Napište komentář