V předposledním kole zlínské krajské soutěže jsme přivítali šachisty ze Vsetína. Hosté byli jasní favorité, ale my jsme jim samozřejmě nechtěli dát body zadarmo. Nastoupili jsme v téměř nejsilnější sestavě. Chyběl jen Vojta Fojtů. Do zápasu jsme nastupovali s břemenem dvou nepodařených předešlých zápasů. Zejména ten s Brumovem jsme měli vyhrát, ale i v Lužné jsme mohli také brát všechny body. Pevně jsme věřili, že se nám může podařil porazit i tak silného soupeře jakým je záloha vsetínské Zbrojovky. Zápas začínal za krásného slunečného počasí a z počátku nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli nějak rychle prohrát. Opak byl však pravdou. Jako první kapituloval Jindra, který stál s panem Múdrým hůře již v zahájení. Hned poté prohrál Pepa Cholasta s nadějným vsetínským juniorem Matějem Kopeckým. Mirek Krajíček nestál vůbec špatně, bohužel vzal „otráveného“ pěšce a v dalších fázi partie stál již soupeř lépe. Co se týká mé partie, tak mohu jen konstatovat, že jsem se tento rok nějak nepotkal s dobrou formou. Nešlo mi zahájení a chyběla mi jistota v propočtech / taktice / a také jsem udělal několik hrubých chyb. Hrubá chyba ( blunder ) také rozhodla moji partii s Jaroslavem Závodným. Přemýšlel jsem nad pozici hodně dlouho a tato zkutečnost společně s únavou rozhodla o tom, že jsem si jak se lidově říká doslova „vlezl do matu“. Tato situace mě dovedla k poznání, že pokud budu chtít hrát šachy krajské úrovni / což zatím chci / tak se musím více zaměřovat na své slabší stránky a především více hrát a v neposlední trénovat zahájení, taktiku a především koncovky. Po mé prohře rychle nabídl remízu pan Hradil v téměř rovné pozici Martinu Haboňovi. Martin nabídku remízy přijal a tak soupeř dosáhl na 4,5 bodu, což představovalo výhru a zisk tří bodů. Nic na tom nezměnil ani fakt, že poslední tři partie jsme vyhráli. Kamil si na sedmé šachovnici poradil v divoké partii se soupeřkou Klárou Dančákovou. Renda Lekeš nádherně přehrál pana Bartoška, ale především mi líbila partie Zbyňka Kudery, který nádherně vyškolil svého soupeře Marka Jurču. Celou partii „utahoval šrouby“ a využil každé byť malé taktické nepřesnosti soupeře a vše zakončil nádherou závěrečnou kombinací, po které nezbývalo hostujícímu hráči nic jiného, než se vzdát. Je škoda, že jsme opět nebodovali. Zbývá nám už jen poslední zápas se Zubřím. Pokusíme se uhrát alespoň nějaké body a odpoutat se ode dna tabulky.
Napište komentář