Gladiátoři v Berlíně

Šachy jsou drsná hra, žádná zábava pro slečinky, chtělo by se říct po víkendové návštěvě Berlína. Gladiátoři ve vybydlené továrně na led a boxeři v ringu – to jsou šachisté.

„Muži chtějí bojovat, králové budou padat a na konci noci jenom jeden zůstane stát přede všemi!“ vykřikuje konferenciér a dostává obecenstvo do varu.

Je pátek večer a ve vyprodané berlínské aréně Festsaal Kreuzberg se očekávají tři souboje v šach-boxu. V Berlíně a v Londýně je to v posledních letech populární disciplína, ve které se dva bojovníci v ringu utkají v šachu a v boxu. Kolo po kolu se střídají šachy a box – kdo dá soupeři mat nebo ho knockoutuje, ten vyhrál.

Fanoušci těsně obklopují ring a hlasitě oběma borcům aplaudují – a mimochodem, výrazně hlasitěji při šachových kolech. Průběh šachové partie, která je promítána na velká plátna, vtipně komentuje zábavný a šachově docela gramotný komentátor, takže i šachově méně kovaná část publika rozumí, co se na šachovnici děje, kdo má převahu, kdo co přehlédl a tak dále. Rohovníci mají při šachové partii na uších sluchátka jako Otík z filmu Vesničko má středisková, aby nemohli slyšet nápovědu komentátora či fanoušků.

Na celou partii mají šachboxeři po devíti minutách. Jak si čas rozloží, jak rychle hrají, je na nich. Každé kolo trvá tři minuty, pak se partie přeruší, šachovnice opatrně odstraní z ringu a soupeři si natáhnou boxerky a pustí se do sebe háky a direkty. A po třech minutách opět zazní gong a pokračuje se v šachové partii. V sále je plno mladých lidí i hodně žen, což na částečně šachovou akci je výrazná obměna tradičního publika. Všichni se výborně baví. První a třetí duel večer rozhodl na šachovnici, když boxersky výrazně slabší soupeř se udržel na nohou, ale na šachovnici dominoval. Jen v druhém zápase je to na jednu branku v obou disciplínách. Vytáhlý ruský univerzitní student Daniil Solovjov nedal polskému soupeři Likaszi Zambrzyckému žádnou šanci. V ringu mu rozbíjel nos a na šachovnici rovněž dominoval. Když se po pár ostrých úderech opět Polákovi spustila červená, vylétl z jeho rohu ručník.

Sobota je volný den, čas nejen na dospání se po pátečním večírku, ale i na prohlídku Pergamonského muzea s fantastickými babylonským a asyrskými památkami, ale též s více než tisíc let starými šachovými figurkami z Egypta. Ale o šachových figurách až jindy, na ty dnes není prostor.

V neděli totiž v Berlíně pokračuje již sedmým kolem turnaj kandidátů mistrovství světa, a končí tak svoji první polovinu.

Účastníci turnaje kandidátů připomínají gladiátory v koloseu. Nejenže se bojuje pouze o první místo – vítěz se utká v zápase o mistra světa s Magnusem Carlsenem –, ale osmička nejlepších šachistů světa musí navíc čelit velmi specifickému prostředí.

Hraje se uvnitř vysokého, totálně vybydleného domu, který je zjevně těsně před stržením či před kompletní rekonstrukcí. Hráči jsou dole v aréně a diváci na ně shlížejí z ochozů jednotlivých pater.

S prostředím bývalé továrny na led Kühlhaus, která připomíná spíše staveniště než hrací sál prestižní šachové akce, se zatím nejlépe vyrovnává americký velmistr Fabiano Caruana – vede osmičlenné pole s fantastickými pěti body ze sedmi partií.

Na opačném pólu tabulky je jeho reprezentační kolega Wesley So a také hlavní favorit turnaje Levon Aronjan, kterým se první poločas vůbec nevydařil.

PAVEL MATOCHA