Sedmdesátiny bouřliváků

Pouze těm nejlepším velmistrům a případně ještě největším podvodníkům věnují pozornost mainstreamové noviny, když píší o šachu. Udělejme dnes výjimku a připomeňme dva zajímavé velmistry, kteří teď na podzim slaví sedmdesátiny, přestože na úplný vrchol to nikdy nedotáhli. Minulý měsíc oslavil kulatiny Eduard Meduna a příští týden čeká stejná příležitost Ljubomira Ljubojeviče. Oba jsou zábavnými kumpány i inspirativními šachisty, byť mnohým dnešním mladým šachistům jejich jména nic neříkají.

Pražský šachista Eduard Meduna (* 11. 9. 1950) zůstal ve stínu o půl generace starší mimořádně silné generace českých velmistrů Vlastimila Horta, Lubomíra Kaválka, Jana Smejkala a Vlastimila Jansy. Přitom nejen dosáhl na velmistrovský titul, ale jednou i vyhrál československý přebor (1987). Bohatý je i výčet jeho turnajových úspěchů, byť to samozřejmě nejsou turnaje úrovně světové špičky, kde hrávali Hort, Kaválek a Smejkal.

V paměti mnohých pražských šachistů, kteří ho potkávali nejen na turnajích a v soutěžích družstev, ale také v šachových kavárnách U Nováků a v Tatranu, utkvěl jako sarkastický glosátor, který si nebral servítky a pro ostré slovo nešel daleko. Pověstné byly jeho výstupy se socialistickými číšníky a jeho zapisování do knih přání a stížností. Do šachového folkloru patří jeho vystoupení na státní hranici v socialistických časech, kdy na napomenutí uniformovaného příslušníka, že to celní prohlášení měl mít vyplněné předem, vyštěkl: „Nerušte mě, nevidíte, že vyplňuji celníkovo prohlášení!“ Tím naděje jeho spolucestujících na formální bezproblémové odbavení skončila a všechna zavazadla z auta musela ven na detailní kontrolu.

Medunův šachový kumpán Ivan Hausner v knize Černobílé večerníčky vzpomínal, jak si velmistr šel koupit kuchyňský robot: „Před několika lety, po rozvodu, si Eda zařizoval znovu domácnost. Zašel do jednoho z pražských obchodních domů, aby si koupil nový robot. Vybíral dlouho a nakonec si vybral jeden z nejdražších, aby mu ulehčil jeho tehdejší životní situaci. Prodavačka Edu pochválila: ,To bude mít, pane, vaše manželka radost, že jí kupujete tak pěkný a drahý robot!‘ Eduard prodavačku ihned zpražil: ,Ženská, vy jste se snad zbláznila, kdybych měl manželku, tak bych přece žádný robot nekupoval.‘“

Velmistr Ljubomir Ljubojevič (* 2. 11. 1950) z bývalé Jugoslávie hrával v šachových turnajích o stupínek výše než Meduna, několikrát se účastnil i mezipásmových turnajů, ale do turnaje kandidátů mistrovství světa nikdy nepostoupil. Výčet jeho turnajových úspěchů by byl úctyhodný, nicméně v paměť šachových fanoušků vešel nikoliv svými výsledky, ale stylem své hry. Nebál se experimentovat, měl skvělý taktický postřeh a byl velkým bojovníkem. Připomeňme třeba kombinaci, kterou zakončil partii s portugalským mistrem Joaquimem Durãem.

PAVEL MATOCHA