Geniální šachisté hrají dámu

Kdy ž byl legendární velmistr Vasil Ivančuk v červnu v Praze na turnaji dámy, říkal, že má na prázdniny v plánu ještě dva takové, ale šachy že si také zahraje, že ho pozvali na turnaj do Jeruzaléma. Zajímavý dvoukolový Gideon Japhet Cup, ve kterém se Ivančuk potkal v rapid tempu s dalšími dvěma již staršími velmistry (Borisem Gelfandem a Peterem Svidlerem), dvěma mladšími (Janem Něpomňaščím a Georgem Meierem) a jednou ženou (Anna Muzyčuková), skončil o víkendu a byl to podnik nečekaně vyrovnaný: první Něpomňaščij měl 6 bodů, poslední Muzyčuková 4 body a čtyři zbývající mezi nimi s 5 body.

Podívejme se na dva momenty právě z partií geniálního ukrajinského velmistra Ivančuka. První ukázka je z duelu s vítězem a v ní si Ivančuk nechal utéct příležitost k hezkému taktickému úderu. Druhá je ze souboje s domácím hráčem a tam už nezaváhal.

Ivančuk zahrál v tento moment zřejmě bez hlubšího rozmýšlení naprosto přirozený tah 13…Sxd3, čímž se připravil o možnost partii okamžitě rozhodnout. Měl totiž udeřit 13…d4!, po čemž by získal figuru. Na další 14.Sxd4 by totiž přišlo 14…Sxd3 15.cxd3 b5!, na 14.Sxf5 by následovalo 14…dxe3 15.fxe3 exf5 a po 14.Sf4 vyhrávalo hezké 14…b5 15.Db3 Ja5 a dáma nemá ústupové pole.

Bílými kameny hrající izraelský velmistr se zřejmě domníval, že hrozbu postupu pěšce b4 svým posledním tahem Db2 pokryl, ale nebyla to pravda. Ivančuk zde dobře viděl věci příští… 25…b4! 26.Sxb4 c3! 27.Sxd6 cxb2 28.Sxc7 Vdxc7 29.Vb4 Vc1 a bílý se vzdal.

O Ivančukově vášni pro dámu se všeobecně ví již dva roky, kdy svět obletělo video s jeho partií s Baadurem Jobavou. Když v roce 2016 vyhrál mistrovství světa v rapid šachu, před závěrečným slavnostním ceremoniálem se tak pohroužil do partie v dámu s gruzínským šachovým velmistrem Jobavou, že si odmítal jít na pódium pro zlatou medaili, a když si pro ni nakonec doběhl, bylo vidět, že je duchem stejně stále u přerušené partie dámy.

V šachové historii najdeme ještě jednoho geniálního šachistu, který zároveň vynikal iv dámě. Byl to tatarský velmistr Rašíd Nežmetdinov, který v polovině minulého století patřil k nejlepším hráčům Sovětského svazu – v letech 1950, 1951, 1953, 1957 a 1958 vyhrál ruský šachový přebor. Dámu sice po druhé světové válce již nehrával, ale když se jako divák šel v roce 1949 podívat v Kazani na ruské semifinále v dámě a jeden z účastníků nedorazil, souhlasil s nabídkou organizátorů, aby zaujal jeho místo. Říkal, že dámu nehrál již patnáct let, ale že si zahraje rád. Tehdy v tom semifinále vyhrál každou partii a kvalifikoval se tak do celoruského finále, kde nakonec skončil na druhém místě.

PAVEL MATOCHA