Kdo se vzdá, nevyhraje

Dva tradiční velké lednové turnaje mají letos speciální náboj. Ve Wijk aan Zee a v Gibraltaru hraje šest z osmi účastníků březnového turnaje kandidátů mistrovství světa a z předvedené hry a výsledků lze odhadovat jejich formu a šance pro Berlín.

Uzavřený turnaj čtrnácti velmistrů, většinou hráčů z první světové desítky, skončil v neděli v nizozemském přímořském letovisku Wijk aan Zee a již pošesté ho vyhrál současný mistr světa Magnus Carlsen. Tentokrát to ale bylo až díky finiši a jistě zahranému tie-breaku. Na začátku turnaje totiž šel zcela nečekaně do vedení domácí velmistr, remízový král Anish Giri, který na letošním turnaji Tata Steel ve Wijk aan Zee vyhrál snad víc partií než za celou svoji předchozí kariéru. Druhým výrazným překvapením turnaje byla efektní a také efektivní hra ázerbájdžánského velmistra Šachrijara Mamedjarova, který byl také několik kol ve vedení a nakonec se bodově dělil s ruským velmistrem Vladimirem Kramnikem o třetí místo.

Mamedjarov s Kramnikem ukázali, že jsou v dobré formě a že pro turnaj kandidátů je s nimi třeba počítat jako s favority. Další dva z jeho účastníků, Wesley So a Sergej Karjakin, odehráli Wijk nemastně neslaně a skončili uprostřed startovního pole. Totálním propadákem byl tento tradiční turnaj pro amerického velmistra Fabiana Caruanu, který skončil až jedenáctý s pouhými pěti body z 13 partií. Caruana je přitom sázkaři považován za druhého favorita turnaje kandidátů.

Hlavním favoritem pro Berlín má být podle sázkových kanceláří arménský velmistr Levon Aronjan (díky skvělým turnajovým výsledkům v loňském roce), jenž nyní hraje silně obsazený otevřený turnaj v Gibraltaru. Po šesti kolech je ale až na osmnácté příčce a ani jeho partie nedávají jeho fanouškům příliš důvodů k optimismu.

V Gibraltaru jsou ve 278členném startovním poli i tři čeští reprezentanti – David Navara, Peter Michalík a Lukáš Černoušek. Největší šance uspět na „planetě opic“, jak je ona britská skála na jihu Španělska kvůli neodbytným makakům také nazývána, má samozřejmě prvně jmenovaný. Nejlepší český šachista je po šestém kole na osmé příčce, bod za vedoucím Hikaruem Nakamurou. Z obou turnajů jsme připravili po jedné ukázce. První je strašná chyba mistra světa, druhou pak hezká kombinace talentovaného polského mladíka.

PAVEL MATOCHA

ÚLET MISTRA SVĚTA A HEZKÁ KOMBINACE POLSKÉHO MLADÍKA

 

Carlsen–Jones

Wijk aan Zee 2018

7.g4?? Neuvěřitelná chyba mistra světa. Po samozřejmém 17…f4 totiž ztrácí figuru – má napadeného střelce na e3 i jezdce na g5.

18.Sf2 Dxg5 Objektivně stojí bílý na prohru, má o figuru méně a většina šachistů by – zvlášť v duelu s velmistrem – partii prostě vzdala. Už by se dál netrápili. Jenže jak praví staré nejen šachové úsloví, když se vzdáš, už nemůžeš vyhrát. Magnus Carlsen se nevzdal a bojoval dál. Možná i proto je mistrem světa.

Bílý útočil na černého krále, černý ve stresu začal chybovat a nakonec to ve 42. tahu byl Jones, kdo tuto partii vzdal a prohrál.

16.Sxh6! Tematická oběť střelce za útok na krále. 16…Sxh6 17.Dg5! Hrozí 18.Jf6+ a 19.Vxh6#, černý proto pokrývá pole f6 tahem 17…f5. Jenže tím otevírá jinou cestu ke králi…

18.De7+ Kg8 19.Jd6 Vf7 20.Dxe5 Sd2+ 21.Kf1 a černý se vzdal.