Okénko do minulosti – první historická výhra Pozlovic v soutěži družstev

Psal se rok 2005, respektive 4. 12. 2005 a náš relativně malý a mladý šachový klub, který založil pan František Matulík krátce po roce 2000 ještě za ta léta nikdy nic nevyhrál.Až do tohoto, pro Otrokovice osudného dne. K zápasu jsme nastoupili proti favorizovanému soupeři v naší základní sestavě ( tři hráči pan Jindřich Martinec, Josef Hrabal a František Matulík již nejsou mezi námi ). Nejprve překvapil René Lekeš, který chytil ve 12. tahu Milanu Kopčilovi dámu ve známe variantě skandinávské hry.

Ten po ztrátě dámy prakticky ihned vzdal. Vlastislav Kozojed poté přehrál Adama Tkáče a bylo vyrovnáno 1:1. Po vítězství nejlepšího otrokovického špílmachra Pavla Gráfa nad Jindřichem Martincem se domácí ujali vedení 2:1. Dílčí vyrovnání na 2:2 nám zajistil Jaromír Roubalík. Pak opět udeřil soupeř – Martin Tkáč neudržel nadějnou pozici a prohrál. Na 3:3 vyrovnal ve své jediné soutěžní výhře František Matulík. Vzpomínám si, že jsme byli za pana Matulíka všichni moc rádi a když po hrubce Aleše Holuba dokázal vyhrát i Josef Hrabal, bylo jasné, že už neodejdeme s prázdnou a budeme mít minimálně jeden bod. Já jsem však rozehrál svoji partii s Milanem Náplavou velmi špatně, Milan stál v zahájení o mnoho lépe a myslím si, že mohl vyhrát. Jenomže fakt, že musel vyhrát ho totálně rozhodil, dopustil se několika malých nepřesnosti, které jsem dokázal poměrně přesně využít a po pěti hodinách mi soupeř partii vzdal. Přivezli jsme tak do Pozlovic historicky první výhru v šachové soutěži družstev.Po této výhře nás všechhy pan František Matulík pozval do Valašského šenku Ogar, abychom výhru pořádně oslavili.

 

František Matulík a Josef Hrabal

 

Jindřich Martinec a František Matulík