Pražský aukční dům Burda vydražil o tomto víkendu nejdražší šachovou filatelii na světě. Není to známka, ale poštovní razítko z šachové olympiády v Buenos Aires z roku 1939 a prodáno bylo za 145 tisíc korun.
Šachová razítka jsou paradoxně staršího data než šachové poštovní známky. První šachová známka byla vydána až roku 1947 v Bulharsku – emitována byla k Balkánským hrám a je na ní bílý šachový jezdec na červeném pozadí. Naproti tomu za první šachové razítko je považován štempl německé firmy Schachbrett z Borstendorfu pro jejich firemní korespondenci z roku 1929.
Nejcennějším ale není to nejstarší, ale o deset let mladší razítko z Argentiny z šachové olympiády z roku 1939. Jeho vzácnost je dána skutečností, že v průběhu olympiády vypukla první světová válka, a tak se pohledy a dopisy s ním již do světa nedostaly. Podle dostupných informací se zachovalo pouze devět obálek a pohledů s jeho otiskem.
Ani legendární mistr světa Anatolij Karpov, který vlastní největší sbírku šachové filatelie na světě, jej ve sbírce nemá. Pamatuji si, že když jsem mu při jeho návštěvě Prahy v rámci zápasu ČEZ CHESS TROPHY 2005 říkal, že ho ve své sbírce má pražský šachista a filatelista Břetislav Modr, tak tomu odmítal věřit.
O tomto víkendu se Modrova filatelistická sbírka prodávala v dražbě a právě obálka s tímto razítkem z dopisu pro Augusta Victora Bousqueta, odeslaná 18. září 1939 z Buenos Aires, se v aukci vyšplhala nejvýše. Z vyvolávací ceny 35 000 Kč se nakonec dostala až na 145 000 Kč.
Z českých šachových razítek jsou nejvzácnější dvě z třicátých let. Jednak razítko používané k Durasovu sjezdu Ústřední jednoty československých šachistů v Mnichově Hradišti 1933, kde první šachová mistryně světa Věra Menčíková získala titul mužského mistra. A druhým mimořádně ceněným je razítko z šachové olympiády Praha 1931, a to přesto, že se jedná o falzum.
Šachová olympiáda 1931, která se hrála v pražském paláci U Nováků ve Vodičkově ulici, žádné oficiální poštovní razítko neměla. Nicméně později, pravděpodobně v padesátých letech, si významný pražský sběratel a obchodník s šachovou filatelií Vít Paroulek nechal takové razítko vyrobit a orazítkoval s ním pár desítek dopisů, které začal postupně prodávat.
Dnes jde o raritu a svědectví o historii šachové filatelie. Zmíněný šachový mistr a filatelista Břetislav Modr v roce 2013 napsal, že toto razítko do svých sbírek marně shání i exmistr světa Anatolij Karpov. Autorovi této rubriky se před lety podařilo od dědiců Víta Paroulka vykoupit jeho šachovou pozůstalost a bylo v ní také asi deset obálek s otiskem razítka Šachová olympiáda Praha 1931.
Podobných ceněných pokladů je ale v šachové filatelii minimum, většinu šachových známek i razítek koupíte na burzách velmi lacino. Šachová filatelie se nesbírá kvůli penězům, jako investice svého druhu, ale z lásky k šachu a z touhy po poznávání jeho historie.
Dejme na závěr ještě slovo nebožtíku Břéťovi Modrovi, jehož sbírka šla tento víkend do světa: „Jsou specialisté na sbírání olympiád, mistrů světa, osobností se vztahem k šachu, šachových figurek nebo třeba diagramů. Jestliže původně byl šachový motiv k poznání jen z názvu razítka, dnes jsou to i zajímavá grafická díla. Jste-li sběrateli známek a razítek, vězte, že sbíráte umění.“
PAVEL MATOCHA
Zdroj LN
Napište komentář